![]() |
|||||||
StřevlíkovitíCarabidae |
|||||||
|
Počet druhů na světě (v ČR): 30 000 (cca 570) Délka těla: do 100 mm (v ČR do 40 mm) Znaky: Střevlíci mají zpravidla protáhlé tělo, ploché nebo klenuté. Některé druhy jsou výrazně kovově zbarvené, ale většina má barvu hnědou nebo černou. Krovky mají často členitý povrch s rýhami nebo hrbolky. Hlava, hruď a zadeček bývají zřetelně odlišitelné. Tykadla bývají nitkovitá. Některé skupiny (např. svižníci) mají výrazně vyvinutá kusadla (extrémem je rod Mantichora). Stanoviště: Střevlíky lze rozdělit do tří skupin. Největší počet druhů žije na povrchu a ve svrchních vrstvách půdy, pod kameny a spadlým dřevem. Další skupinou jsou střevlíci žijící na březích vod a v bažinách. Třetí skupinou jsou druhy žijící na rostlinách, na kmenech a v korunách stromů. Způsob života: Aktivní jsou zpravidla v noci, kdy loví. Jsou rychlí běžci (svižníci jsou nejrychlejšími běžci mezi hmyzem vůbec). Jako dravci mají v přírodě významnou úlohu v regulaci populací živočichů, které loví. Při vyrušení se někteří umějí bránit vystříknutím chemické látky, u prskavců pak malými "výbuchy". Potrava: Jiný hmyz, plži. Některé druhy se živí i mrtvými živočichy, výjimečně jsou částečně býložraví. Rozšíření (výskyt): celosvětový Rozmnožování a vývoj: Samice střevlíků kladou oválná vajíčka (20 až několik set) do země jednotlivě nebo ve skupinách. Larvy procházejí zpravidla třemi stádii, mají plně vyvinuté končetiny, jsou pohyblivé a zpravidla dravé. Žijí na povrchu půdy nebo v půdě. Délka vývoje je několik týdnů až téměř rok, podle způsobu života. Larvy se kuklí v půdní komůrce a toto stádium trvá jen několik týdnů. Dospělí brouci mohou žít řadu měsíců, ale i několik let. Příklad druhů v ČR: | |||||||
| © Jakub Pechlát 2005-2006, info(zavináč)hmyz.net | |||||||