![]() |
|||||||
MandelinkovitíChrysomelidae |
|||||||
|
Počet druhů na světě (v ČR): 35 000 (cca 550) Délka těla: do 33 mm (v ČR do 13 mm) Znaky: Malí brouci, obvykle pestře zbarvení s kulatým až válcovitým tvarem těla. Lze rozlišit několik skupin podle stavby těla. Vlastní mandelinky jsou nejčastějším typem, bývají zavalité s hodně vyklenutým tělem, často kovově zbarvené a tělo je velmi pevné. Štítonoši mají zase ploché tělo s rozšířeným štítem. Umějí se velmi pevně přitisknout k podkladu. Dřepčíci mají často mohutně vyvinutá stehna třetího páru nohou, což jim umožňuje skákat. Dalšími skupinami jsou např. bázlivci, rákosníčci (připomínají tesaříky) a vrbaři. Stanoviště: Žijí na vegetaci, včetně vodních rostlin (lekníny apod.). Způsob života: Vedle běžných býložravých druhů, které tráví život na vegetaci, najdeme mezi mandelinkami i druhy, které se vyvíjejí v mraveništích, kde se živí organickým odpadem nebo vajíčky mravenců. Potrava: Mandelinky jsou až na výjimky býložravé, larvy i dospělci živí se částmi rostlin. Rozšíření (výskyt): celosvětový Rozmnožování a vývoj: Samice kladou vajíčka na rostliny nebo do půdy, obvykle ve skupinách. Larvy jsou nejčastěji měkké, u vlastních mandelinek s velkým zadečkem a plně vyvinutýma nohama. U štítonošů ploché s trnovitými výběžky na těle. U rákosníčků se vyvíjejí na podvodních částech rostlin, kyslík získávají z rostlin. Larvy bázlivců a dřepčíků jsou protáhlé. Larvy mandelinek obecně se vyvíjejí na různých částech rostlin, na listech, na kořenech nebo uvnitř rostlinných tkání. Procházejí 3 až 5 stádii. Kuklí se na rostlinách nebo v zemi. Během roku mají mandelinky obvykle jednu generaci, existují ale i druhy se třemi generacemi do roka a druhy, jejichž vývoj trvá několik let. Příklad druhů v ČR: | |||||||
| © Jakub Pechlát 2005-2007, hmyz.net(zavináč)seznam.cz | |||||||