HMYZ.NET

Systém hmyzu

Existuje asi milion (popsaných) druhů, takže považuji za vhodné si v tom obrovském počtu udělat trochu pořádek. Zde je jeden ze systémů taxonomie hmyzu, který by měl být v této době (rozuměj pěti- až desetiletí) relativně aktuální. Ale věřte, že koncem 80. let se mezi hmyz počítali ještě další živočichové, kteří už dnes představují samostatné třídy (chvostoskoci, hmyzenky a vidličnatky) a v rámci hmyzu, jak je uveden níže, bylo zase méně řádů. Jak se ale rozšiřují poznatky o jednotlivých skupinách, jsou dále děleny do nových řádů, vše je zpřesňováno a upravováno.


Říše: Živočichové (Animalia)
Podříše: Mnohobuněční (Metazoa)
Řada: Prvoústí (Protostomia)
Kmen: Členovci (Arthropoda)
Podkmen: Vzdušnicovci (Tracheata)
Nadtřída: Šestinozí (Hexapoda)
Třída: Hmyz (Insecta)

1. Podtřída: Bezkřídlí (Apterygota)

Chvostnatky

1. řád: Chvostnatky (Archaeognatha) - 350 druhů

Délka těla: 5 až 20 mm

Malý hmyz s měkkou chitinovou tělesnou schránkou. Tělo je klenuté, pokryté šupinkami a zakončené dlouhými přívěsky. Žijí na kamenitých a suchých místech a při vyrušení skákají. Živí se především rostlinnou potravou, řasami a lišejníky. Dožívají se okolo tří let. Vývojová stádia se liší pouze velikostí, nikoli vzhledem.

Ve střední Evropě žije několik desítek druhů.

Rybenky

2. řád: Rybenky (Zygentoma) - 370 druhů

Délka těla: do 12 mm

Vzhledem podobné předchozímu řádu (dříve spolu s chvostnatkami řazeny do společného řádu Šupinušky - Thysanura). Zadečkové přívěsky jsou kratší, neskákají. Teplomilný, velice pohyblivý hmyz. Žijí pod kůrou, v hrabance, několik druhů i u mravenců a termitů a také v lidských obydlích. Aktivní jsou za soumraku a v noci. Jsou všežravé.

V Evropě žije jen několik druhů.

2. Podtřída: Křídlatí (Pterygota)

Jepice

3. řád: Jepice (Ephemeroptera) - 2500 druhů

Délka těla: do 40 mm

Nejprimitivnější z křídlatého hmyzu. Jepice nemohou skládat křídla podélně nad zadeček. Jsou dobrými letci. Tělo je zakončeno dlouhými cerky. Larvy se vyvíjejí ve vodě. Typická je krátká délka života dospělců, od několika hodin až po 2 týdny, mj. v závislosti na teplotě prostředí. Dospělci nepřijímají potravu.

V Evropě žije asi 200 druhů.

Jepice ve fotogalerii

Vážky

4. řád: Vážky (Odonata) - 5500 druhů

Rozpětí křídel: 18 až 190 mm

Často nápadně zbarvený křídlatý hmyz s výraznou žilnatinou křídel a silným kousacím ústrojím. Jedná se o dravce živící se hmyzem, který chytají za letu. K lovu mají uzpůsobené končetiny a pohyblivou hlavu s velkýma složenýma očima. Podobně jako jepice neumějí vážky skládat křídla a jejich larvy žijí ve vodě.

V Evropě žije cca 100 druhů.

Vážky ve fotogalerii

NEOPTERA

Pošvatky

5. řád: Pošvatky (Plecoptera) - 2000 druhů

Délka těla: 5 až 65 mm

Hmyz žijící v okolí tekoucích vod a vodních ploch, v nichž se vyvíjejí jeho larvy. Pošvatky mají kousací ústní ústrojí a umějí skládat křídla naplocho na zadeček. Jsou to chladnomilní horští a podhorští živočichové, velice pohybliví, ale nepříliš dobře létají. Mají dva páry křídel s hustou žilnatinou a dlouhá nitkovitá tykadla.

V Evropě žije asi stovka druhů.

Pošvatky ve fotogalerii

Snovatky

6. řád: Snovatky (Embioptera) - 300 druhů

Délka těla: 10 až 22 mm

Teplomilný hmyz se štíhlým, protáhlým tělem obvykle tmavohnědé barvy. Mají kousací ústní ústrojí, krátké nohy, první článek předních chodidel obsahuje drobné snovací žlázy. Samci jsou někdy okřídlení, samice vždy bezkřídlé. Snovatky žijí skrytě, pod kameny či kůrou anebo v půdě, a to v chodbách upředených z vlastních vláken. Často žijí v koloniích s více samicemi a jejich potomstvem. Jsou býložravé.

V Evropě žijí pouze ve Středomoří a u Černého moře.

Strašilkovci

7. řád: Strašilkovci (Mantophasmatodea) - 13 druhů

Délka těla: 20 až 30 mm

Nový řád, popsaný teprve roku 2002. Bezkřídlý hmyz s kousacím ústním ústrojím, vzhledem připomíná nymfy kudlanek nebo strašilek. Od kudlanek se liší tím, že nemá přední pár nohou uzpůsobený k lovu, a od strašilek tím, že jsou masožraví a mají delší tykadla.

Žijí v jižní Africe.

Cvrčkovci

8. řád: Cvrčkovci (Grylloblattodea) - 25 druhů

Délka těla: 12 až 30 mm

Bezkřídlý hmyz s kousacím ústním ústrojím a dlouhými zadečkovými přívěsky. Samice mají kladélko. Žijí v půdě, především v horách, v chladném a vlhkém prostředí, u sněžných polí nebo v ledových jeskyních. Teplota nad 16 stupňů je zabíjí. Žijí skrytě a živí se organickými zbytky. Dožívají se až sedmi let.

Žijí v severní Americe, na Sibiři a v Japonsku.

Škvoři

9. řád: Škvoři (Dermaptera) - 1900 druhů

Délka těla: 4 až 80 mm

Protáhlý hmyz s kousacím ústním ústrojím a typickými kleštěmi na konci pohyblivého zadečku, které slouží k chytání a přidržování kořisti, k obraně i útoku. První pár křídel je přeměněn v tuhé krytky, pod nimiž je schovaný druhý pár křídel. Škvoři jsou všežraví, aktivní jsou zejména v noci. Samice se starají o vajíčka i mladé nymfy.

V Evropě žije jen asi deset druhů.

Škvoři ve fotogalerii

Rovnokřídlí

10. řád: Rovnokřídlí (Orthoptera) - 20 000 druhů

Délka těla: 5 až 150 mm

Větší hmyz, jehož zadní nohy jsou zpravidla skákavé. Zahrnují všežravé kobylky a cvrčky s dlouhými tykadly a býložravá sarančata s krátkými tykadly. Samci umějí "cvrkat", buď třením křídel o sebe nebo třením nohou o křídla.

Některé zdroje uvádějí místo tohoto řádu dva samostatné - Kobylky (Ensifera) a Sarančata (Caelifera)

V Evropě žije asi 200 druhů.

Rovnokřídlí ve fotogalerii

Strašilky

11. řád: Strašilky (Phasmatodea) - 2500 druhů

Délka těla: 50 až 370 mm

Velký hmyz, někdy křídlatý, žijící především v tropech. Tělo je buď hůlkovitého (pakobylky) nebo lupenitého (lupenitky) tvaru. Jsou býložravé. Obývají stromové a bylinné patro, jsou ale i druhy žijící pod kameny. Mnoho strašilek umí měnit barvu v závislosti na intenzitě světla nebo barvě prostředí. Často se u nich vyskytuje tzv. partenogeneze, tj. rozmnožují se i bez oplodnění, čili dá se říct klonováním.

V Evropě žijí ve Středomoří.

Drobnělky

12. řád: Drobnělky (Zoraptera) - 30 druhů

Délka těla: do 3 mm

Malý, tropický hmyz žijící pod kůrou, v trouchnivějícím dřevě nebo půdě, dokonce i v hnízdech všekazů. Existují okřídlené i bezkřídlé druhy.

Švábi

13. řád: Švábi (Blattodea) - 4000 druhů

Délka těla: do 100 mm

Starobylá skupina hmyzu, na světě existovala už před 300 miliony lety. Středně velký až velký teplomilný hmyz s velkým hrudním štítem, zploštělým tělem a běhavýma nohama. Švábi jsou zpravidla všežraví, některé druhy býložravé. Aktivní bývají za soumraku a v noci. Jsou velmi odolní, vydrží až tři měsíce bez jídla a až měsíc bez vody a snesou mnohem větší dávky radiace než člověk. Žijí několik let.

V Evropě žije jen asi deset druhů.

Švábi ve fotogalerii

Všekazi

14. řád: Všekazi (Isoptera) - 2750 druhů

Délka těla: 2 až 110 mm

Tropický a subtropický řád hmyzu. Jedná se o sociální hmyz vytvářející velké kolonie s "kastami" (dělníci, vojáci, král, královna). Okřídlení jedinci mají dva páry dlouhých blanitých křídel. Žijí v hnízdech v pařezích nebo kmenech, v podzemních hnízdech anebo v rozsáhlých nadzemních termitištích. Potravou jsou organické látky rostlinného původu, dřevo, tráva, ale i houby aj.

Kudlanky

15. řád: Kudlanky (Mantodea) - 2000 druhů

Délka těla: až 160 mm

Teplomilný hmyz žijící především v tropech a subtropech. Jsou dravé, živí se hmyzem, při lovu se řídí hlavně zrakem a kořist chytají mezi holeň a chodidlo prvního páru nohou, které jsou opatřené trny. Hlava je trojúhelníkovitá s dlouhými nitkovitými tykadly. Žijí jednotlivě, samci bývají menší než samice a při páření je někdy samice sežere.

V Evropě žije jen několik druhů kudlanek.

Kudlanky, švábi, všekazi a drobnělky jsou příbuzné řády.

PARANEOPTERA

Třásnokřídlí

16. řád: Třásnokřídlí (Thysanoptera) - 5000 druhů

Délka těla: 0,5 až 12 mm

Drobný, protáhlý, často zploštělý hmyz s asymetrickým bodavě sacím ústním ústrojím a charakteristickými křídly, která jsou úzká s hustým třásnitým lemem. Na chodidlech mají přísavný výběžek. Žijí na rostlinách, na kůře nebo pod kůrou. Většina druhů je býložravá, sají šťávy rostlin, řas, hub aj. Dravé druhy napadají např. roztoče nebo vajíčka motýlů.

V Evropě žije několik stovek druhů.

Ploštice

17. řád: Ploštice (Heteroptera) - 50 000 druhů

Délka těla: 2 až 100 mm

Malý, středně velký i velký suchozemský i vodní hmyz s bodavě sacím ústrojím. Přední křídla upravená na polokrovky. Většinou býložravé, ale i řada dravých druhů (hlavně vodní). Část saje krev teplokrevných živočichů. Křídla skládají podélně na zadeček.

Ploštice ve fotogalerii

Křísi

18. řád: Křísi (Auchenorrhyncha) - 30 000 druhů

Délka těla: zpravidla do 20 mm, některé druhy až do 100 mm a rozpětí křídel až 280 mm

Mají velkou hlavu a krátká tykadla. Křídla skládají do stříšky. Samice mívají kladélko a samci zvukotvorné orgány. Zbarvení bývá jednotvárné, zelené, hnědé, žlutavé apod. Živí se sáním rostlinných tkání. Člení se na křísky, pěnodějky, cikády a svítilky.

Křísi ve fotogalerii

Mšicosaví

19. řád: Mšicosaví (Sternorrhyncha) - 12 000 druhů

Délka těla: do 30 mm (většina druhů do 10 mm)

Zahrnují čtyři více či méně odlišné skupiny hmyzu, které se živí sáním rostlinných tkání: mšice, mery, molice a červce.

Pisivky

20. řád: Pisivky (Psocoptera) - 3000 druhů

Délka těla: do 6 mm

Drobný hmyz s kousacím ústním ústrojím a velkou pohyblivou hlavou, okřídlený i bezkřídlý. Žijí na stromech a keřích, na skalách, v jeskyních a hnízdech savců a ptáků, i v lidských obydlích. Živí se řasami, lišejníky, plísněmi a organickými zbytky. Převážně teplomilný hmyz, nejvíce druhů je v tropech a subtropech.

V Evropě žije asi sto druhů.

Vši

21. řád: Vši (Phtiraptera) - 4000 druhů

Délka těla: 0,5 až 6 mm

Cizopasníci žijící na teplokrevných obratlovcích, jejichž tělo je přizpůsobeno specifickému způsobu života. Vyvinuli se pravděpodobně z pisivek. Jsou bezkřídlí, shora zploštělí, nohy jsou přizpůsobeny k pohybu v peří a srstí hostitelů. Oči jsou redukovány pouze na jedno či dvě jednoduchá očka. Žijí v peří ptáků a srsti savců. V tropech žije skupina parazitující na slonech a prasatech.

V Evropě žije několik set druhů.

HOLOMETABOLA

skupina hmyzu s tzv. proměnnou dokonalou, tj. včetně stadia kukly

Brouci

22. řád: Brouci (Coleoptera) - 350 000 druhů

Délka těla: 0,5 až 220 mm

Počtem druhů představují třetinu všech známých živočišných druhů. Typickým znakem brouků jsou krovky, což je přeměněný první pár křídel. Druhý pár je blanitý a slouží k letu. Ústní ústrojí je kousací. Především suchozemský hmyz, který osídlil prakticky všechna přírodní prostředí včetně velehor a jeskyní. Některé druhy jsou přizpůsobeny k životu ve sladké nebo poloslané vodě. Většina druhů je býložravých, nemalá část masožravých.

V Evropě žije zhruba 15 000 druhů.

Brouci ve fotogalerii; 10 největších brouků světa; 10 největších brouků ČR

Blanokřídlí

23. řád: Blanokřídlí (Hymenoptera) - 200 000 druhů

Délka těla: 0,2 až 100 mm.

Velmi různorodý řád hmyzu se dvěma páry blanitých křídel. Ústní ústrojí je kousací, někdy umožňuje lízání a sání. U některých druhů mají samice kladélko přeměněné v žihadlo. Blanokřídlí jsou suchozemský hmyz obývající téměř všechna přírodní prostředí. Potrava je různorodá, časté jsou také adaptace ke specifickému (např. parazitickému) způsobu života. Patří sem i sociální hmyz (včely, vosy, mravenci aj.).

V Evropě žije asi 45 000 druhů.

Blanokřídlí ve fotogalerii

Síťokřídlí

24.řád: Síťokřídlí (Neuroptera) - 6000 druhů

Délka těla: 3 až 70 mm, rozpětí křídel až 120 mm

Starobylý hmyzí řád s kousacím ústním ústrojím a dvěma páry křídel se síťovitou žilnatinou, která jsou v klidu střechovitě složená. Značně různorodý řád. Larvy jsou dravé, kusadla mají přetvořena v nasávací orgán a potravu tráví mimotělně. Známými zástupci tohoto řádu jsou zlatoočky nebo mravkolvi.

V Evropě žije asi stovka druhů.

Síťokřídlí ve fotogalerii

Střechatky

25. řád: Střechatky (Megaloptera) - 300 druhů

Délka těla: do 75 mm, rozpětí křídel až 150 mm

Primitivní řád hmyzu s kousacím ústním ústrojím a dvěma páry křídel, v klidu střechovitě složenými nad tělem. Hruď je velká, štítovitá. Dospělci žijí na rostlinách kolem stojatých a pomalu tekoucích vod. Larvy žijí ve vodě.

V Evropě žije jen několik druhů.

Dlouhošíjky

26. řád: Dlouhošíjky (Raphidioptera) - 150 druhů

Rozpětí křídel: do 40 mm

Spolu s předchozími třemi řády tvoří společnou vývojovou linii.

Typickým znakem je nápadně protáhlá část hrudi. Mají velmi pohyblivou hlavu s kousacím ústním ústrojím. Samice mají nápadné dlouhé kladélko. Tento hmyz obývá teplá lesnatá a křovinatá prostředí. Jsou to dravci lovící drobný hmyz.

V Evropě žije jen několik druhů.

Dlouhošíjky ve fotogalerii

Řasnokřídlí

27. řád: Řasnokřídlí (Strepsiptera) - 560 druhů

Délka těla: do 5 mm

Parazitický řád hmyzu, velice poznamenaný způsobem života. Samci jsou pohybliví a okřídlení. První pár křídel je přeměněný v jakási kyvadélka, druhý pár je blanitý. Samice jsou larvovité, některé volně pohyblivé, jiné neopouštějí hostitele, kterým je jiný hmyz.

V Evropě žije několik desítek druhů.

Dvoukřídlí

28. řád: Dvoukřídlí (Diptera) - 150 000 druhů

Délka těla: do 70 mm

Malý až středně velký hmyz s jedním párem křídel. Druhý pár je přeměněný v tzv. kyvadélka sloužící jako rovnovážný orgán při letu. Ústní ústrojí je sací, často uzpůsobené k bodání. Živí se tekutými látkami rostlinného i živočišného původu. Žijí i ve vodě.

V Evropě žije asi 8000 druhů.

Dvoukřídlí ve fotogalerii

Srpice

29. řád: Srpice (Mecoptera) - 550 druhů

Délka těla: do 40 mm

Starobylý řád hmyzu s kousacím ústním ústrojím na konci rypákovitě prodloužené hlavy. Okřídlené druhy mají dva páry blanitých křídel. Housenkovité larvy mají silné kousací ústrojí a složené oči. Srpice žijí zejména na chladnějších a vlhkých místech, často v horských oblastech. Jsou všežravé.

V Evropě žije asi deset druhů.

Srpice ve fotogalerii

Blechy

30. řád: Blechy (Siphonaptera) - 2400 druhů

Délka těla: 1 až 8 mm

Parazitický řád hmyzu, vývojově nejspíš odvozený ze srpic. Způsob života pozměnil jejich tělo, dospělci jsou z boku zploštělí, bezkřídlí s bodavě sacím ústním ústrojím. Poslední pár nohou je upraven ke skákání. Parazitují na savcích a ptácích, živí se jejich krví. Některé druhy žijí na svých hostitelích, jiné jen v jejich hnízdech.

V Evropě žije asi sto druhů.

Chrostíci

31. řád: Chrostíci (Trichoptera) - 8000 druhů

Délka těla: 1,5 až 40 mm, rozpětí křídel do 60 mm

Malý až středně velký hmyz se zakrnělým a pozměněným kousacím ústrojím, dvěma páry křídel pokrytých chloupky a štětinkami, někdy i šupinkami. Žijí v blízkosti tekoucích i stojatých vod. Aktivní jsou většinou v noci a živí se nektarem. Larvy žijí ve vodě, některé si vytvářejí schránky, jsou dravé nebo býložravé.

V Evropě žije několik stovek druhů.

Motýli

32. řád: Motýli (Lepidoptera) - 165 000 druhů

Rozpětí křídel do 300 mm

Motýli jsou typičtí dvěma páry křídel pokrytých barevnými šupinkami. Ústní ústrojí má podobu sosáku. Jedná se o suchozemský hmyz žijící v téměř všech druzích prostředí včetně velehor. Většina motýlů je aktivních v noci. Živí se tekutou potravou. Larvy zvané housenky jsou až na několik výjimek býložravé.

V Evropě žije 5000 druhů.

Motýli ve fotogalerii; největší motýl světa; největší denní motýli ČR; největší noční motýli ČR

Hlavní zdroje údajů:

Hůrka K., Čepická A., "Rozmnožování a vývoj hmyzu", SPN Praha, 1981

Zahradník J., Chvála M., Cuisin M., "La Grande Encyclopedie Des Insectes", Artia Praha / Grund Paris, 1989

Zahradník J., Hoberlandtová J., "Náš hmyz", Albatros, Praha 1987

Zrzavý J., tabulka v časopisu Vesmír č.82, duben 2003


Potřebujete-li vědět, co s obtížným hmyzem v domácnosti, doporučuji tento článek.


na začátek stránky


© Jakub Pechlát 2005-2007, hmyz.net(zavináč)seznam.cz
Pravá vanilka - čerstvé vanilkové lusky. Oblékáme se stylově - oblečení a hip hop oblečení