ArchaeognathaPočet druhů na světě (v ČR): 350 (méně než 8)

Délka těla: 5 až 20 mm

Znaky: Bezkřídlý hmyz s klenutým tělem pokrytým šupinkami. Na konci zadečku má tři dlouhé přívěsky, prostřední (tzv. štět) je delší než zbylé dva (tzv. paštěty či cerky). Chvostnatky mají jednoduché ústní ústrojí, jako jediný řád hmyzu mají kusadla připojena k hlavě jen jedním kloubem (odtud název jejich řádu - archeo je starobylý a gnath jsou čelisti). Kromě složených očí, které se na temeni stýkají, mají také tři jednoduchá očka. Na spodní straně zadečku mají drobné výrůstky či ostny, které pomáhají při pohybu po nerovném či strmém povrchu.

Stanoviště: Travnaté i zalesněné lokality, žijí mezi spadaným listím, ve skalních štěrbinách, pod kůrou stromů, pod kameny, na pobřeží.

Způsob života: Aktivní jsou v noci a za soumraku. Umějí rychle běhat a při vyrušení dovedou skákat (švihnutím zadečku) až na vzdálenost 30 cm.

Potrava: rostlinné zbytky, řasy, lišejníky

Rozšíření (výskyt): celosvětový

Rozmnožování a vývoj: Samci v přítomnosti samic kladou na zem balíček spermií, který samice sbírají. Vajíčka kladou opakovaně, obvykle na podzim ve snůškách po 20 až 30. Po 7 až 11 měsících se líhnou larvy, zatím bez šupinek a pouze se štětem. Cerky postupně dorůstají, šupinky se objevují po druhém svlékání. Zato zadečkové výrůstky mají od vylíhnutí. Vývoj chvostnatek je pomalý, dospívají po 6 až 27 měsících. I po dosažení dospělosti svlékají pokožku.

Taxonomie řádu: 2 čeledi