Počet druhů na světě (v ČR): 200 000 (12 000)
Délka těla: 0,2 až 70 mm, rozpětí křídel až 120 mm
Znaky: Velmi různorodý řád hmyzu se dvěma páry blanitých, nejčastěji průsvitných křídel. První pár je obvykle větší než druhý. U některých druhů se vyskytují bezkřídlí jedinci (např. mravenci, kodulky). Ústní ústrojí je kousací, někdy lízavě-sací. U vývojově mladších druhů mají samice kladélko přeměněné v žihadlo. Zbarvení těla může být jak nevýrazné, tj. hnědé až černohnědé, tak nápadné sloužící k zastrašení nepřátel (např. známá žluto-černá kombinace). Časté je také kovové zbarvení. Tělo bývá protáhlé a zřetelně členěné na hlavu, hruď a zadeček. Tykadla jsou více typů, dlouhá a tenká nebo krátká a silná, mohou být i lomená. Končetiny jsou kráčivé s dlouhými chodidly. U řady druhů lze na hlavě nalézt kromě složených očí i 3 jednoduchá očka.
Dělí se na dva podřády s odlišnou stavbou těla:
- a) Širopasí (Symphyta) - široké spojení hrudi a zadečku, složitější žilnatina křídel (patří sem např. pilatky, pilořitky nebo ploskohřbetky)
- b) Štíhlopasí (Apocrita) - naprostá většina druhů, zadeček je spojen s hrudí tzv. stopkou, žilnatina křídel je redukovaná, významnou část tohoto podřádu tvoří parazitické druhy (patří sem např. vosy, mravenci, lumci, žlabatky)
Stanoviště: Blanokřídlí žijí v téměř všech typech prostředí.
Způsob života: Suchozemský hmyz, řada druhů je teplomilných. Mezi blanokřídlými najdeme denní i noční druhy. Některé druhy létají málo a ztěžka, jiné létají hbitě či běhají. Většina druhů žije jednotlivě, některé vytvářejí hnízda a kolonie (včely, vosy, mravenci,...). Velká část druhů jsou parazité.
Potrava: Býložravé i dravé druhy, dospělci často vyhledávají nektar, pyl a medovici. Jsou to významní opylovači, predátoři a paraziti.
Rozšíření (výskyt): celosvětový
Rozmnožování a vývoj:Rozmnožování je nejčastěji pohlavní, u některých druhů byla zjištěna i partenogeneze (tj. vývoj z neoplozených vajíček - častý je u společenského hmyzu). Vývoj je proměna dokonalá, tj. zahrnuje stádium kukly.
Z vajíček se líhnou larvy dvou základních typů. U širopasých (zejména u pilatek) se nazývají housenice a připomínají housenky motýlů, od nichž se liší tím, že mají pouze jeden pár oček, mají silnější hrudní nohy, 6-9 párů panožek (housenky obvykle 4 páry) a nemají pošinky (tj. pár končetin na posledním článku). Druhým typem je beznohá larva štíhlopasých blanokřídlých.
Larvy širopasých procházejí 4-6 vývojovými stádii. U některých druhů žijí v koloniích, jindy zase soustavně předou vlákna. Mohou žít na rostlinách, ve dřevě anebo v listech, kterými se živí. Kuklí se buď na rostlinách nebo v půdě, někdy kolem kukly vytvářejí kokon.
Larvy štíhlopasých jsou beznohé s redukovanými tykadly a bez očí. Dělíme je do čtyř skupin podle potravy. Býložravé (např. žlabatky vytvářejí na listech tzv. hálky, v nichž žijí), parazitické, dravé (tzv. parazitoidi - dospělci usmrtí nebo ochromí kořist, jejímž tělem se pak živí larvy, anebo se larvy živí tkání hostitele tak, aby hostitel zahynul až ve chvíli, kdy se zakuklí) a larvy sociálního hmyzu, které krmí dospělci nebo dělnice speciálně připravenou potravou.
Délka vývoje je různá a může trvat až několik let.
Taxonomie řádu: 2 podřády (Symphyta - širopasí a Apocrita - štíhlopasí), 91 čeledí - druhově nejbohatší jsou Ichneumonidae (Lumkovití - 60 000), Braconidae (Lumčíkovití - 25 000), Sphecidae (Kutilkovití - 8000)
Pozn.: Druhově nejpočetnější řád hmyzu nejen v ČR, ale i v Evropě (45 000 druhů)