SphiconPočet druhů na světě (v ČR): 1 200 (19)

Rozpětí křídel: až 175 mm (v ČR do 140 mm)
největší na světě je Cocytius antaeus, největší v ČR je Lišaj smrtihlav (Acherontia atropos)

Znaky: Tito motýli mají nezaměnitelný vzhled s robustním tělem a úzkými aerodynamickými křídly. Přední křídla mívají nenápadné zbarvení a v klidu skrývají často nápadná zadní křídla. Mají také dobře vyvinutý, někdy velmi dlouhý (až 15 cm) tuhý sosák, kterým proniknou i do nejhlubších květů. Oči jsou velké a lysé. Tykadla jsou zakončena hrotem a u samců porostlá dvěma řadami štětin.

Stanoviště: Různorodé podle druhu, jak lesy, tak otevřená krajina. Některé druhy žijí i ve vysokých nadmořských výškách. Obecně tam, kde se vyskytuje živná rostlina housenek.

Aktivita: Aktivní jsou obvykle v noci, některé druhy i ve dne, kdy za letu sají z květů. Některé druhy migrují.

Potrava: Housenky se živí různými rostlinami - bylinami, keři, stromy - podle druhu, nebývají příliš vybíravé. Motýli sají nektar.

Rozšíření (výskyt): celosvětový, největší druhové bohatství je v tropech

Rozmnožování a vývoj: Samice kladou vajíčka jednotlivě nebo ve skupinách, obvykle na spodní stranu listů živných rostlin. Housenky jsou středně velké až velké (10 i více cm), lysé, na osmém zadečkovém článku bývá růžek či osten. U některých druhů se housenky při vyrušení stavějí do výhružné polohy vztyčením přední části těla, na které mohou být i skvrny ve tvaru očí. Tento postoj připomíná sfingu, což dalo čeledi latinské jméno. Kukly jsou uloženy v zemi v komůrce nebo u povrchu v řídkém zámotku, jsou hladké, někdy s odstávající pochvou sosáku. V ČR mívají jednu generaci, přezimují obvykle kukly (někdy i více let, než se motýl vylíhne).

Druhy v ČR:
- podčeleď Sphinginae
Lišaj borový - Sphinx pinastri
Lišaj smrtihlav - Acherontia atropos
Lišaj svlačcový - Agrius convolvuli
Lišaj šeříkový - Sphinx ligustri

- podčeleď Smerinthinae
Lišaj dubový - Marumba quercus
Lišaj lipový - Mimas tiliae
Lišaj paví oko - Smerinthus ocellatus
Lišaj topolový - Laothoe populi

- podčeleď Macroglossinae
Dlouhozobka chrastavcová - Hemaris tityus
Dlouhozobka svízelová - Macroglossum stellatarum
Dlouhozobka zimolezová - Hemaris fuciformis
Lišaj kyprejový - Deilephila porcellus
Lišaj oleandrový - Daphnis nerii
§ Lišaj pryšcový - Hyles euphorbiae
§ Lišaj pupalkový - Proserpinus proserpina
Lišaj révový - Hippotion celerio
Lišaj svízelový - Hyles gallii
Lišaj vinný - Hyles livornica
Lišaj vrbkový - Deilephila elpenor

HesiconPočet druhů na světě (v ČR): 3000 (18)

Rozpětí křídel: až 80 mm (v ČR do 35 mm)
největší na světe je Pyrrhochalcia iphis, největší v ČR je patrně Soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus)

Znaky: Mají širokou hlavu, zavalité tělo a relativně krátká přední křídla trojúhelníkovitého tvaru, u exotických druhů mohou být zadní křídla neobvykle protažená. Tykadla končí protáhlým kyjem zakončeným háčkem nebo ostnem. Oči jsou velké a lysé a mají tvar polokoule. Velikostí jde o malé či středně velké motýly. Zbarvení je často nenápadné, hnědavé, šedohnědé nebo rezavé, ale někdy i pestřejší. Na křídlech také mohou být různé světlé skvrny.

Stanoviště: Různé druhy krajiny od nížin až po 2500 m. n. m.

Aktivita: Aktivní jsou ve nebo za soumraku, což dalo čeledi české jméno. V letu umějí dobře manévrovat. Housenky jsou aktivní většinou v noci.

Potrava: Housenky se živí travinami (často plevelnými), ostřicemi, bylinami, méně často i listím stromů.

Rozšíření (výskyt): celosvětový

Rozmnožování a vývoj: Samci některých druhů mají na předním okraji křídel zvláštní záhyb, skrývající speciální pachové šupinky, jejichž výměšky mají přilákat samice a přimět je k páření. Vajíčka kladou samice koncem léta. Přezimují vajíčka, housenky nebo kukly, podle druhu. Housenky se mohou ukrývat v trubičce spředené z listů trav, která je chrání před predátory. Kukly jsou poměrně dlouhé a schované v lehkém zámotku. Soumračníci mají v ČR obykle jednu generaci za rok, výjimečně dvě.

Druhy v ČR:
Soumračník bělopásný - Pyrgus alveus
Soumračník čárečkovaný - Thymelicus lineola
Soumračník čárkovaný - Hesperia comma
Soumračník černohnědý - Heteropterus morpheus
Soumračník jahodníkový - Pyrgus malvae
Soumračník jitrocelový - Carterocephalus palaemon
Soumračník máčkový - Erynnis tages
Soumračník metlicový - Thymelicus sylvestris
Soumračník měsíčkový - Carcharodus flocciferus

Soumračník mochnový - Pyrgus serratulae
Soumračník podobný - Pyrgus armoricanus
Soumračník proskurníkový - Pyrgus carthami
Soumračník rezavý - Ochlodes sylvanus
Soumračník severní - Carterocephalus silvicolus
Soumračník skořicový - Spialia sertorius
Soumračník slézový - Carcharodus alceae
Soumračník západní - Pyrgus trebevicensis
Soumračník žlutoskvrnný - Thymelicus acteon

LyciconPočet druhů na světě (v ČR): 6 000 (48)

Rozpětí křídel: až 50 mm (v ČR do 40 mm)
největší druh v ČR nelze přesně určit, několik druhů dosahuje rozpětí 40 mm

Znaky: Malí motýli s kyjovitými tykadly. Mají úzké, lysé, černě zbarvené oči. Chodidlo prvního páru nohou je u samečků přeměněno v srpovitý útvar. Rozeznáváme několik skupin: modrásky, ohniváčky a ostruháčky. Zvláštní skupinou jsou také pestrobarvci, ale z nich se v ČR vyskytuje jediný druh. Samci modrásků jsou na svrchní straně křídel modří, samice obvykle hnědé. Samci ohniváčků mají svrchní stranu křídel ohnivě zbarvenou s vysokým leskem, samice jsou málo lesklé s černohnědou kresbou. Ostruháčci mají na zadních křídlech malé ostruhy. Na svrchní straně křídel bývají hnědí, někdy s fialovým odleskem.

Stanoviště: Otevřená krajina, okraje lesů, paseky, řídké lesy aj. v závislosti na druhu. Některé druhy se vyskytují v horách až do nadmořské výšky přes 1500 m.

Aktivita: Aktivní jsou ve dne.

Potrava: Housenky se živí především vikvovitými rostlinami (modrásci), šťovíky (ohniváčci) nebo listnatými stromy a keři (ostruháčci), některé druhy nejsou příliš vybíravé.

Rozšíření (výskyt): celosvětový, největší druhové bohatství je v tropech

Rozmnožování a vývoj: Samice kladou vajíčka jednotlivě nebo ve skupinách na živné rostliny. Housenky jsou široké, ploché, s malou hlavou, kterou mohou zatáhnout do prvního hrudního článku. Jsou krátce obrvené. Žijí poměrně skrytě, někdy i uvnitř rostlin. U řady druhů modrásků je život housenek svázán s mravenci, často tráví část života přímo v mraveništi. Tam se některé mohou živit larvami a kuklami mravenců. Kuklí se v půdě nebo v mraveništi. Ostruháčci se kuklí na rostlinách v opaskové kukle. Některé druhy mají v ČR dvě generace za rok.

Druhy v ČR:
- podčeleď Riodininae
Pestrobarvec petrklíčový - Hamearis lucina

- podčeleď Lycaeninae
Ohniváček celíkový - Lycaena virgaureae
§ Ohniváček černočárný - Lycaena dispar
Ohniváček černokřídlý - Lycaena phlaeas
Ohniváček černoskvrnný - Lycaena tytirus
Ohniváček janovcový - Lycaena thersamon
Ohniváček modrolemý - Lycaena hippothoe
Ohniváček modrolesklý - Lycaena alciphron
§ Ohniváček rdesnový - Lycaena helle

- podčeleď Theclinae
Ostruháček březový - Thecla betulae
Ostruháček česvinový - Satyrium ilicis
Ostruháček dubový - Neozephyrus quercus
Ostruháček jilmový - Satyrium w-album
Ostruháček kapinicový - Satyrium acaciae
Ostruháček ostružiníkový - Callophrys rubi
Ostruháček švestkový - Satyrium pruni
Ostruháček trnkový - Satyrium spini

- podčeleď Polyommatinae
§ Modrásek bahenní - Maculinea nausithous
Modrásek bělopásný - Aricia eumedon
Modrásek cizokrajný - Lampides boeticus
Modrásek černočárný - Pseudophilotes baton

Modrásek černolemý - Plebeius argus
§ Modrásek černoskvrnný - Maculinea arion
Modrásek čičorkový - Cupido alcetas
Modrásek hnědoskvrnný - Polyommatus daphnis
§ Modrásek hořcový - Maculinea alcon
Modrásek jehlicový - Polyommatus icarus
Modrásek jetelový - Polyommatus bellargus
Modrásek komonicový - Polyommatus dorylas
Modrásek kozincový - Glaucopsyche alexis
Modrásek krušinový - Celastrina arguiolus
Modrásek lesní - Cyaniris (Polyommatus) semiargus
Modrásek ligrusový - Polyommatus damon
Modrásek nejmenší - Cupido minimus
Modrásek obecný - Plebeius idas
§ Modrásek očkovaný - Maculinea teleius
Modrásek podobný - Plebeius argyrognomon
Modrásek pumpavový - Aricia artaxerxes
Modrásek rozchodníkový - Scolitantides orion
§ Modrásek stepní - Polyommatus eroides
Modrásek stříbroskvrnný - Vacciniina (Plebeius) optilete
Modrásek štírovníkový - Cupido argiades
Modrásek tolicový - Cupido decoloratus
Modrásek tmavohnědý - Aricia agestis
Modrásek ušlechtilý - Polyommatus amandus
Modrásek vičencový - Polyommatus thersites
Modrásek vikvicový - Polyommatus coridon
Modrásek východní - Pseudophilotes vicrama

PieiconPočet druhů na světě (v ČR): 1200 (18)

Rozpětí křídel: až 100 mm (v ČR do 65 mm)
největší v ČR je Bělásek ovocný (Aporia crataegi)

Znaky: Středně velcí motýli bílé nebo žluté barvy. Mají kulaté lysé oči. Rozeznáváme dvě skupiny - bělásky a žluťásky. Bělásci mají bílá křídla s černými nebo oranžovými či černě poprášenými žilkami. Žluťásci mají křídla žlutá a přední část prvního páru křídel vybíhá ve hroty.

Stanoviště: Bělásci jsou často hojné druhy, které lze nalézt ve většině typů zejména otevřené krajiny. Spíše mezi žluťásky jsou druhy vázané jen na určité typy krajiny. Některé druhy se vyskytují v horách až do nadmořské výšky přes 2000 m.

Aktivita: Aktivní jsou ve dne.

Potrava: Zejména brukvovité a vikvovité rostliny, strava může ovlivňovat zbarvení křídel.

Rozšíření (výskyt): celosvětový

Rozmnožování a vývoj: Samice kladou vajíčka v malých skupinách na spodní stranu listů živných rostlin. Housenky mají zpravidla barvu v různých odstínech zelené s různými kresbami či pruhy a jsou krátce ochlupené. Kukla je opasková s trny na hlavovém (horním) konci, někdy se kuklí daleko od živné rostliny. Mají pravidelně dvě až tři generace za rok.

Druhy v ČR:
Bělásek hrachorový - Leptidea sinapis
Bělásek jižní - Pieris mannii
Bělásek ovocný - Aporia crataegi
Bělásek Realův - Leptidea reali
Bělásek rezedový - Pontia daplidice
Bělásek řepkový - Peiris napi
Bělásek řepový - Pieris rapae
Bělásek řeřichový - Anthocharis cardamines
§ Bělásek východní - Leptidea morsei

Bělásek zelný - Pieris brassicae
§ Žluťásek barvoměnný - Colias myrmidone
§ Žluťásek borůvkový - Colias palaeno
Žluťásek čičorečkový - Colias hyale
Žluťásek čilimníkový - Colias crocea
Žluťásek jižní - Colias alfacariensis
Žluťásek řešetlákový - Gonepteryx rhamni
Žluťásek tolicový - Colias erate
Žluťásek úzkolemý - Colias chrysotheme

PapiconPočet druhů na světě (v ČR): 600 (5)

Rozpětí křídel: až 280 mm (v ČR do 90 mm)
největší na světě je Ornithoptera alexandrae, největší v ČR je § Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius)

Znaky: Zástupci této čeledi jsou spíše větší motýli s rozpětím křídel 5 a více cm. Křídla jsou obvykle výrazně zbarvená s pruhy, skvrnami nebo kresbami nápadných barev jako jsou žlutá, oranžová, červená, zelená nebo modrá. U většiny druhů jsou nápadným znakem ostruhy na zadních křídlech. Ale z našich druhů je mají jen "praví" (tj. zástupci podčeledi Papilioninae) otakáraci, ani jasoni ani pestrokřídlec je nemají. Jasoni mají také průsvitné okraje jinak bíle zbarvených křídel.

Stanoviště: Otevřená krajina, louky, případně okraje lesů. Teplá a slunná místa. Některé druhy se vyskytují v horách až do nadmořské výšky okolo 2000 m. Např. Otakárek fenyklový se často sluní ve vrcholových partiích našich hor.

Aktivita: Aktivní jsou ve dne.

Potrava: Housenky se živí listy rostlin, některé druhy mají velmi omezený jídelníček. Motýli sají nektar nebo rosu, ale příjem potravy pro ně není důležitý, protože dospělci nežijí dlouho.

Rozšíření (výskyt): především v tropech Jižní Ameriky, Afriky a JV Asie, v mírném pásu jen málo druhů

Rozmnožování a vývoj: Samice kladou vajíčka na živné rostliny housenek. Housenky otakárků mají na hrudi vychlípitelnou vidlicovitou žlázu, tzv. osmeterium, která vylučuje páchnoucí tekutinu, která má zastrašit predátory. Housenky otakárků jsou barevně poměrně nápadné. Kuklí se na živné rostlině hlavnou nahoru, přičemž kuklu přidržuje opasek. Jasoni se kuklí na zemi v řídkém zámotku, pestrokřídlec na rostlině. V ČR mají všechny druhy během roku jedinou generaci, v tropech ale mohou mít i tři generace.

Druhy v ČR:
§ Otakárek fenyklový (Papilion machaon)
§ Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius)
§ Jasoň červenooký (Parnassius apollo)
§ Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne)
§ Pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena)

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat